Search

प्रवीण नारायण चौधरी

अराजक आन्दोलनक बितन्डा सँ बचय भारत

भारत मे बितन्डा मचेबाक विदेशी षड्यन्त्र सँ बचय रचनाशील जनता भारतीय राजनीति मे स्थायी सरकार द्वारा संरचनात्मक विकास आ नित्य बढ़ैत अर्थतंत्र सँ केकरा सब केँ परेशानी बढ़ल छैक ? भारत सरकार द्वारा सांस्कृतिक राष्ट्रवाद आ ‘सबका साथ, सबका विकास, सबका विश्वास’ नारा सँ छद्म-धर्मनिरपेक्षवादी लोक वास्तव मे सत्ता सँ दूर कय देल गेल अछि अराजक आन्दोलनक बितन्डा सँ बचय भारत

सुगौली सन्धिक पूरा प्रकरण – The Entire Episode of Sugauli Treaty

Sughauli Treaty of 1815: Full Text The page contains the original translations of the Sughauli Treaty and other treaties and memorandum that followed this Treaty. For analysis and articles regarding this Treaty, please read the entire episode in full.     The Sughauli Treaty Article – I Article – II Article – III Article – सुगौली सन्धिक पूरा प्रकरण – The Entire Episode of Sugauli Treaty

Mahabharat: Chapter III: Devyani And Kacha

MAHABHARAT – by C. Rajagopalachari Chapter III Devyani and Kacha In ancient times, there was a bitter struggle between the devas or gods and the asuras or demons for the lordship of the three worlds. Both belligerents had illustrious preceptors – Brihaspati who was pre-eminent in the knowledge of the Vedas was the guiding spirit Mahabharat: Chapter III: Devyani And Kacha

मैथिली भाषा में शिक्षा की वर्तमान स्थिति और चुनौतियाँ – शोधालेख – डा. स्वीटी कुमारी

Current Status of Education in the Maithili Language and Its Challenges मैथिली भाषा में शिक्षा की वर्तमान स्थिति और चुनौतीयाँ RESEARCH REVIEW International Journal of Multidisciplinary | e-ISSN: 2455-3085 “Dr. Sweety Kumari Date of Publication: 20 April, 2025 Assistant professor, Maithili Department, BRB College Samastipur LNM University, Darbhanga, Bihar Abstract: This research paper describes, as मैथिली भाषा में शिक्षा की वर्तमान स्थिति और चुनौतियाँ – शोधालेख – डा. स्वीटी कुमारी

मैथिली भाषा आ संस्कृतिक दुरावस्थाक कारण की ?

विशेष सम्पादकीय मैथिली भाषा आ संस्कृतिक दुरावस्थाक कारण की ? कियो मैथिली कियैक पढ़य ? शिक्षा मे मैथिलीक अनिवार्यता आ तेकर लाभ कि छैक ? भारत मे लागू कयल गेल नव शिक्षा पद्धति NEP-2020 सँ त्रिभाषा शिक्षाक आधार सँ छात्र केँ कि सब लाभ भेटतैक ? नेपाल मे मैथिली पाठ्यक्रमक विकास, शिक्षकक नियुक्ति आ पढ़ाइ-लिखाइ मैथिली भाषा आ संस्कृतिक दुरावस्थाक कारण की ?

Mahabharat: Chapter III – Amba and Bhishma

MAHABHARAT by C. Rajagopalachari Chapter III Ambha and Bhishma Chitrangada, the son of Satyavati, was killed in battle with a gandharva. As he died childless, his brother Vichitravirya, was the rightful heir and was duly crowned king, and he was a minor, Bhishma governed the kingdom in his name till he came of age. When Mahabharat: Chapter III – Amba and Bhishma

शिक्षा आ संविधान मे मैथिली भाषाः गीतिका देव (क्राइस्ट इंस्टिट्यूट ऑफ़ लॉ, बंगलुरु) केर शोध

ई शोध आलेख इंटरनेशनल जर्नल फॉर मल्टीडिसिप्लिनरी रिसर्च, वोल्यूम ५, इश्यू ५, सितम्बर-अक्टूबर २०२३ केर अंक मे शोधार्थी गीतिका देव द्वारा कयल गेल शोध पर आधारित – प्रकाशित लेख साभार आईजेएफएमआर केर वेबसाइट सँ हूबहू उतारल गेल अछि । एकर सन्दर्भ केर सम्पूर्ण विवरण तथा भाषा सन्दर्भित संवैधानिक एवं सरकारक कामकाज सम्बन्धी विज्ञजन सभक राय शिक्षा आ संविधान मे मैथिली भाषाः गीतिका देव (क्राइस्ट इंस्टिट्यूट ऑफ़ लॉ, बंगलुरु) केर शोध

बाबा-पोताक ओ खिस्सा

खिस्सा-पिहानी – प्रवीण नारायण चौधरी बाबा-पोताक ओ खिस्सा (प्रवीण स्मृति मे सिखल एक अद्भुत नैतिक कथा) काल्हि कहने रही न जे खिस्सा कहब… से सुनू ! गीता एक बेर पढ़िकय अथवा बेर-बेर पढ़िकय पर्यन्त पूर्ण रूप मे हम मानव समुदाय स्मृति मे अक्षरशः नहि राखि सकैत छी । विरले कियो सुपर स्मृति (बेजोड़ स्मरण शक्ति) बाबा-पोताक ओ खिस्सा

Mahabharata: Chapter II – Bhishma’s Vow

MAHABHARATA – CHAPTER II by C. Rajagopalachari Book Published by: Bharatiya Vidya Bhawan, Mumbai, India. BHISHMA’S VOW WITH joy the king received to his heart and his kingdom the resplendent and youthful prince Devavrata and crowned him as the yuvaraja, the heir apparent. Four years went by. One day as the king was wandering on Mahabharata: Chapter II – Bhishma’s Vow

स्वामी स्वरूपानन्द सरस्वतीक भाष्य सहित गीताक अंग्रेजी अनुवाद

  ॐ श्री परमात्मने नमः !! ŚRĪMAD-BHAGAVAD-GĪTĀ ॥प्रथमोऽध्यायः॥ धृतराष्ट्र उवाच । धर्मक्षेत्रे कुरुक्षेत्रे समवेता युयुत्सवः ॥ मामकाः पाण्डवाश्चैव किमकुर्वत सञ्जय ॥१॥ Dhṛtarāstra said: Tell me, O Sañjaya! Assembled on Kuruksetra, the centre of religious activity, desirous to fight, what indeed did my people and the Pandavas do? True it is that the two parties were स्वामी स्वरूपानन्द सरस्वतीक भाष्य सहित गीताक अंग्रेजी अनुवाद